Sloup se sochou Panny Marie
Klasicistní socha Panny Marie Immaculaty na vysokém sloupu, dar statkáře Wenzela Zeilera z čp. 22. Kulturní památka. Rok vzniku se v pramenech liší: 1816, nebo 1819. zdroje se liší
Foto: Milan Lašťovka, CC0
Ves na Rakovnicku, část obce Oráčov
KlečetnéKletscheding
Několik statků kolem návesního rybníka, mariánský sloup z počátku 19. století a sedm století dějin. Od české vsi přes německou obec Podbořanska až po tichou rekreační osadu s třiceti obyvateli.
1273první zmínka, v papežské listině
32obyvatel při sčítání 2021
3,89 km²katastrální území Klečetné
214obyvatel v roce 1900, nejvíc v historii
Ves dnes
Malá ves, která patří Oráčovu
Klečetné je místní částí obce Oráčov v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží v Rakovnické pahorkatině asi 2,5 km jihovýchodně od Oráčova. Při sčítání v roce 2021 tu žilo 32 lidí ve 25 domech.
Ves má vlastní katastrální území o rozloze 3,89 km². Až do roku 1960 byla samostatnou obcí okresu Podbořany, od sčítání 1961 je částí Oráčova. Úředním centrem pro okolí je dnes Jesenice, která pro Oráčov vykonává agendu pověřeného obecního úřadu.
Místní a obec Oráčov ve svých textech říkají Klečetná, úřední název je Klečetné (2. pád Klečetného, 6. pád v Klečetném).
Proč „bei Jechnitz“? Německé pojmenování „Kletscheding bei Jechnitz“ odkazuje na Jesenici (Jechnitz), která byla v letech 1850–1945 sídlem soudního okresu, kam Klečetné patřilo. Jesenice byla zároveň městem téhož panství Petrohrad. Klečetné ale nikdy nebylo částí Jesenice. Podobu „bei Jechnitz am See“ jsme v pramenech nenašli. Odkaz na „jezero“ by mohl mířit na velké rybníky u Jesenice, ale je to jen domněnka. nedoloženo
Dějiny
Od papežské listiny k chalupářům
Ves zmíněná poprvé v papežské listině pro klášter v Teplé, pak dvě stě let rozdělená mezi dvě panství, od 17. století černínská a německá. Kolem roku 1900 stabilní zemědělská obec, po válce odsun a pomalý návrat života jako rekreační osady.
Štítky u údajů: podle jednoho zdroje znamená, že údaj zatím stojí na jediném zdroji. zdroje se liší znamená, že se prameny rozcházejí. Údaje bez štítku potvrzují úřední, dobové nebo dva nezávislé zdroje.
Středověk: klášter, Šanov a Soseň
- 1273
„Clectini“ v papežské listině
23. května 1273 vzal papež Řehoř X. v Orvietu premonstrátský klášter v Teplé pod ochranu a potvrdil mu statky. Mezi nimi je „de Clectini“, hned vedle Pšovlk a Sosně. Originál listiny je ve Státním oblastním archivu v Plzni (fond Klášter premonstrátů Teplá, sign. L29).
- 1387
Dar klášteru v Plasích
Prameny zmiňují dar „in villa Kletečný“ cisterciáckému klášteru v Plasích.
- 1430
Ves rozdělená
Po klášteře se z Klečetného stal vladycký statek. Jeden díl patřil k Šanovu: Purkart ze Šanova ho roku 1430 prodal Janovi z Říčan a Janovi z Biskupic. Druhý díl patřil k Sosni.
- 1483
Díl k Petrohradu
Šanovský díl připadl k panství Petrohrad. Podle krajanského spolku ho získal Burian z Gutštejna. jméno podle jednoho zdroje Od roku 1520 drží Petrohrad Volf z Gutštejna, k němuž patřily „také vsi Řeřichy, Klečetné a Smrk“.
- 1544
Stříbro v lesích nad vsí
V lese nad vsí se v 16. století těžilo stříbro. Dokládají to mineralogický soupis z roku 1899, průzkum štol z roku 1892 i archeologická studie z roku 2013. Pozůstatkem je Trpasličí díra. Privilegium Ferdinanda I. pro Volfa z Gutštejna z roku 1544 uvádí obec Oráčov. rok podle jednoho zdroje Zlato se tu podle tradice dolovalo také, doklad ale chybí.
- 1580
Dvacet usedlíků
Sosenský díl vsi odváděl peněžitý úrok od 20 osedlých, k tomu slepice, žito, ječmen a oves.
Pod Černíny
- 1623
Konfiskace a sjednocení
Sosenský díl s Klečetným patřil Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat. Po Bílé hoře mu byl zabaven a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Tím se celá ves poprvé spojila v jednom panství, černínském Petrohradu, a zůstala v něm až do roku 1848.
- 1654
Berní rula: osmnáct gruntů
Soupis po třicetileté válce uvádí „Klečetin“ s 9 sedláky a 9 chalupníky, tři grunty jsou pusté. Hospodáři mají už skoro samá německá jména: Gössel, Šrom, Holmen, Waidl, Hiemer, Geistler. Ves tedy byla německy osídlena už před válkou.
- 1764
„Kletschetin“ na vojenské mapě
První vojenské mapování zachytilo ves s 15 až 20 domy kolem křižovatky cest, dva kříže severně od vsi a v lese na jihu důl „Bergwerg“.
- 1787
„Klecžetin, Kletscheding, von 30 N.“
Topografie Jaroslava Schallera uvádí ves s 30 čísly popisnými jako třináctou ves panství Petrohrad v Žateckém kraji.
- 1816
Mariánský sloup
Statkář Wenzel Zeiler z čísla popisného 22 dal na návsi postavit asi šestimetrový sloup se sochou Panny Marie. Obec Oráčov a další zdroje uvádějí rok 1819, Mapy.com s odkazem na Památkový katalog rok 1816. 1816, nebo 1819
- 1846
32 domů, 220 obyvatel a hospoda
Sommerova topografie popisuje Kletscheding jako německou ves přifařenou do Oráčova. Druhé vojenské mapování z téže doby napočítalo 32 domů a 12 stájí.
Samostatná obec
- 1850
Obec v soudním okrese Jesenice
Po zrušení poddanství patřila obec do soudního okresu Jesenice (Jechnitz) a politického okresu Žatec, od roku 1868 Podbořany. Odtud pochází německá adresa „Kletscheding bei Jechnitz“, doložená ještě v roce 1926.
- 1860
Do Ameriky
Úřední list zaznamenal první známé vystěhování do Ameriky: Jan a Barbora Tuchekovi.
- 1866
Cholera
Podle obce Oráčov zemřelo na choleru třicet obyvatel a v květnu 1872 zanesla bouře náves bahnem a kamením. podle jednoho zdroje
- 1868
Velký požár
8. září 1868 shořelo 22 domů, dvě třetiny vsi, a s nimi stejně hospodářských stavení. Zprávu otiskla Wiener Zeitung i Österreichische Feuerwehrzeitung. Spáleniště se dražila ještě v roce 1873.
- 1875
Chmel, mlýn a třešně
Ve vsi se pěstoval chmel, v letech 1890 a 1894 se dražil mlýn čp. 33. Kolem roku 1900 byla ves známá třešněmi „nejlepších odrůd“.
- 1882
Dobrovolní hasiči
Čtrnáct let po požáru schválily úřady stanovy hasičského sboru. V prosinci 1882 už zasahoval. Velitelem byl nejdéle Karl Heckl (1886–1897), za první světové války Karl Zimmermann.
- 1897
Železnice
Otevřena trať Rakovník – Bečov nad Teplou se zastávkou v Oráčově, asi 3 km od vsi.
- 1900
Nejvíc obyvatel v historii
214 obyvatel ve 39 domech.
- 1903
Vlastní škola
Roku 1902 se obec vyčlenila ze školní obce Oráčov, v roce 1903 postavila jednotřídní německou školu a otevřela ji ve školním roce 1903/04. Prvním řídícím učitelem byl Josef Kabat. Školní kroniku z let 1903–1944 nabízí obec Oráčov ke stažení, je psaná německy kurentem.
Pohlednice převzaty z webu krajanského spolku Heimatkreis Podersam-Jechnitz. Jsou to anonymní snímky vydané před více než sto lety, bez uvedeného fotografa či vydavatele, a proto je považujeme za volné dílo.
Ze školní kroniky
Stránka ze školní kroniky Klečetného se záznamy školního roku 1905/06, psaná německy kurentem. Učitelé do ní zapisovali dění ve škole po jednotlivých školních letech, včetně tabulek s počty žáků. Celá kronika ve dvou dílech (do roku 1918 a 1919–1944) zatím nebyla přepsána.
Sken: obec Oráčov, archiv na oracov.cz, kde lze stáhnout díl do roku 1918 i díl 1919–1944.
20. století
- 1914
První světová válka
Rakouské seznamy ztrát dokládají nejméně šest mrtvých z Kletschedingu, pomník na návsi nese jedenáct jmen. Více v části Památky.
- 1930
Německá obec Podbořanska
201 obyvatel, z toho 184 Němců a 16 Čechoslováků. Škola, dva hostince, obchod, dvacet sedláků a sušárny švestek za vsí. Česká menšina se scházela ve Švihově.
- 1938
Sudety
Po Mnichovu byla obec připojena k Říši jako součást landrátu Podersam (Podbořany).
- 1945
Odsun
Většina obyvatel byla v letech 1945–1946 vysídlena. Kolik lidí odešlo přímo z Klečetného, prameny neuvádějí. Ze sousedního Oráčova to bylo 424 osob v pěti transportech.
- 1950
Dosídlení
Ves se dosídlila jen zčásti, žilo tu 113 lidí. Následovala kolektivizace a zcelení polí, dobře patrné na leteckých snímcích.
- 1960
Konec samostatné obce
Při územní reformě zanikl okres Podbořany a Klečetné se stalo částí Oráčova v okrese Rakovník. Sčítání 1961 už ho tak vede. zdroje uvádějí 1960, 1961 i „po 1963“
- 2001
Rekreační ves
Pouhých 19 stálých obyvatel. Většina domů slouží chalupářům.
Dnes
- 2021
Ves znovu roste
32 obyvatel ve 25 domech, nejvíc od roku 1980.
- 2026
Pozemkové úpravy
Začaly komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Soseň a v částech k. ú. Kosobody, Oráčov a Klečetné. Vyhláška visela na úřední desce Jesenice v listopadu 2026.
Obyvatelé
Dvě stě Němců, pak třicet chalupářů
Sto let kolem roku 1900 žilo v Klečetném stabilně okolo dvou set lidí, přes devadesát procent z nich Němců. Válka a odsun ves vylidnily, v roce 2001 zbylo 19 obyvatel. Od té doby jich zase přibývá.
V roce 1921 se uvádí 164 obyvatel, z toho 153 Němců a 11 Čechoslováků. Novější publikace a web obce mají 194 a 183, úřední číslo 164 ale potvrzuje i kniha Podbořany (2001). Rozdíl je přesně 30 u celku i u Němců, jde tedy o chybu v opisu.
Mezi lety 1950 a 1970 klesl počet domů ze 37 na 12. Část usedlostí tedy zanikla nebo přestala být obývaná.
Počet obyvatel podle sčítání lidu
1869–2021, Historický lexikon obcí ČSÚ. Sčítání nejsou v pravidelných rozestupech.
Nejvíc obyvatel bylo v roce 1900 (214), nejméně v roce 2001 (19). V roce 2021 žilo v Klečetném 32 lidí.
Zobrazit tabulku
| Rok | Obyvatel | Domů | Poznámka |
|---|
Památky
Náves jako muzeum pod širým nebem
Mariánský sloup, pomník padlým, památná lípa a starý rudní mlýnský kámen leží na návsi do padesáti metrů od sebe. Kaple ani kostel ve vsi nejsou, věřící chodili do farního kostela sv. Jakuba Většího v Oráčově.
.jpg){kind=link}
Pomník padlým
Pomník obětem první světové války stojí pod lípou vedle sloupu. Na desce je železný kříž a nápis „1914 – 1918 Unseren Helden im Weltkriege“, tedy „Našim hrdinům ve světové válce“.
Foto: Milan Lašťovka, CC0
_01.jpg){kind=link}
Lípa a rudní kámen
U pomníku roste památná lípa malolistá. Pod ní leží rudní mlýnský kámen, který podle článku archeologa J. Fröhlicha údajně pochází z hornické osady Hůrky. Druhá památná lípa stojí asi 500 m východně u potoka.
Foto: Petr Kinšt, CC BY-SA 3.0
Jména na pomníku
Na pomníku je jedenáct jmen. Vets.cz uvádí dvanáct, protože rozlišuje dva muže jménem Franz Hauner. Údaj „Landesschützen II, ročník 1892“, který vets.cz přiřazuje Franzi Haunerovi, mají rakouské seznamy ztrát u Josefa Haunera. zdroje se liší
- Franz Hauner
- Josef Hauner padl 12. 5. 1915
- Franz Heckl
- Kandidus Köppl IR 88, padl 10. 10. 1914
- Ambros Neukirchner zemřel v zajetí 1918
- Franz Neukirchner
- Josef Rank
- Josef Tellisch IR 88, padl 15. 6. 1916
- Karl Urban
- Karl Zimmerman čp. 18
- Karl Zimmerman čp. 20
Zdroj: drobnepamatky.cz, vets.cz, rakouské seznamy ztrát (Verlustlisten, ANNO).
Scheubertův kříž
U silnice do Oráčova stojí mezi dvěma lipami žulový kříž s pozlaceným korpusem a jménem Karla Scheuberta. Padl 1. října 1914 a rodina, která tehdy žila v Mostě, mu kříž postavila v roce 1923. Krajanský spolek o něm píše jako o „jediném padlém“ vsi, rakouské seznamy ztrát ale uvádějí nejméně šest mrtvých: Scheuberta, Köppla, Josefa Haunera, Wilhelma Nedwala, Tellische a Neukirchnera. Scheubert ani Nedwal na obecním pomníku nejsou.
Stodola a další kříž
Druhou kulturní památkou je stodola za domem čp. 17 (ÚSKP 14034/2-3073). Severně od návsi stojí ještě kamenný podstavec s litinovým křížem.
Krajina
Potok, rybník a staré štoly
Ves leží v Rakovnické pahorkatině ve výšce asi 433 metrů nad mořem. Protéká jí potok Klečetná a uprostřed návsi je malý rybníček, úředně bezejmenný, o ploše asi 600 m².
V lese nad vsí se v 16. století těžilo stříbro. Mineralogický soupis z roku 1899 popisuje „v lese ‚Zwergloch‘ zapadlé doly, obsahující stříbronosný galenit“. Nejhmatatelnější stopou je Trpasličí díra (Zwergelloch), odvodňovací štola dolu z poloviny 16. století. Podle pověsti v ní bydleli trpaslíci, kteří si do Klečetného chodili pro chléb. pověst podle jednoho zdroje Hornická osada Hůrky (Bergwerk) je dnes částí obce Velká Chmelištná, asi 1,5 km jižně. Západně od vsi se zvedá Ostrý vrch (Scharfer Berg).
V okolí leží Přírodní park Jesenicko s Jesenickým viklanem a Velkým rybníkem u Jesenice. Kolem roku 1900 byla ves známá třešněmi, za první republiky sušárnami švestek.
Jak se sem dostat
Nejbližší vlaková zastávka je Oráčov na trati Rakovník – Bečov nad Teplou, asi 2,5 km od vsi. Na návsi stojí cykloturistický rozcestník RA127, tudy vede cyklotrasa 39 a podle Mapy.com i dálková trasa EuroVelo 4. podle jednoho zdroje Kolem vsi vede zelená turistická značka na Šanov.
Mapa © přispěvatelé OpenStreetMap
Ves z nebe: 1953 a dnes
Posuňte předěl. V roce 1953 obklopovaly ves desítky úzkých políček, ovocná stromořadí a sady. Dnes jsou tu velké scelené lány, sady zarostly lesem a ve frontách statků jsou mezery. Půdorys návsi, cesty a rybníček zůstaly stejné. Výřez má 900 × 700 m se středem na návsi.
1953
dnes
Staré mapy
Ves zachycují všechna tři rakouská vojenská mapování. Na prvním (1764–1768) se jmenuje „Kletschetin“, na druhém ze 40. let 19. století a na třetím z roku 1879 „Kletscheding“. Prohlédnout si je můžete na geolab.cz (1. mapování), 2. mapování a 3. mapování. Císařský otisk stabilního katastru z roku 1841 je v Archivu ČÚZK.
Název
Kletečné, „osada chatrčí“
Jméno vsi je české a starší, než by napovídalo německé Kletscheding.
Jazykovědec Antonín Profous (Místní jména v Čechách, díl II, 1949) vykládá původní podobu jako Kletečné od staročeského klěť, kletka, „menší, chatrný domek“. Jméno tedy patrně znamenalo „osadu chatrčovou“. Podoba Klečet- podle něj vznikla přesmykem hlásek, když se jméno přiklonilo ke slovům kleč a klečeti. Starší regionální literatura jméno odvozovala přímo od kleče, Profous ale tento výklad odmítá. Tvar Klečetín je pozdní lidová podoba a německé Kletscheding vzniklo jeho hláskovým přizpůsobením. Úřední „Kletečné“ z let 1880–1910 tak nebylo chybou, ale návratem k původnímu tvaru.
| Rok | Podoba | Pramen |
|---|---|---|
| 1273 | Clectini | listina papeže Řehoře X. (RBM II) |
| 1387 | in villa Kletečný | Profous podle Sedláčka |
| 1430 | w Kleczetnem | desky dvorské |
| 1556 | horami řečenými kleteczne | zemské desky |
| 1612 | ves Kletecžny celou s dvorem | zemské desky |
| 1654 | Klecžietin | Berní rula |
| 1764–1768 | Kletschetin | 1. vojenské mapování |
| 1787 | Klecžetin, Kletscheding | Schaller |
| 1880–1910 | Kletečné | sčítání lidu |
| od 1921 | Klečetné, Kletscheding | sčítání lidu |
| dnes | Klečetné, místně Klečetná | RÚIAN, obec Oráčov |
Zdroj: Profous, Místní jména v Čechách II, s. 240–241. Pozor na jiné obce: Kletečná u Humpolce a Kletečná u Lovosic.
Prameny
Odkud to víme a co ještě nevíme
Všechny údaje na této stránce mají zdroj. Kde se zdroje rozcházejí, říkáme to otevřeně.
Hlavní zdroje
- RÚIAN, část obce Klečetné, ČÚZK
- Historický lexikon obcí 1869–2015, ČSÚ
- J. Emler: Regesta Bohemiae et Moraviae II, č. 825 (listina z roku 1273)
- A. Profous: Místní jména v Čechách II (1949), s. 240–241
- A. Sedláček: Místopisný slovník historický (1909), s. 415–416
- Berní rula 32, s. 327–328
- J. Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen, díl 7 (1787)
- J. G. Sommer: Das Königreich Böhmen, sv. 14 (1846)
- J. Fröhlich: Těžba a zpracování zlata a stříbra u Klečetné na Rakovnicku, Archeologie ve středních Čechách 17 (2013)
- Dobový tisk v ANNO a České digitální knihovně, rakouské seznamy ztrát 1914–1918
- Stručná historie obce Oráčov (Roman Hartl) a archiv obce se školní kronikou Klečetného
- Většinové německé obce Rakovnicka po roce 1900, Rakovnicko o. p. s. (2011)
- Heimatkreis Podersam-Jechnitz: Kletscheding
- Vojenská mapování, geolab.cz; historická ortofotomapa CENIA; Ortofoto ČR, ZABAGED a DMR 5G, ČÚZK
- GenWiki: Pfarrei Woratschen
- Wikipedie, Wikidata, drobnepamatky.cz, vets.cz, Mapy.com
- Wikimedia Commons: Klečetné
Pro rodopisce: matriky
Klečetné patřilo k faře Oráčov. Matriky jsou ve Státním oblastním archivu v Praze a ves v nich má vlastní svazky: Oráčov 05 (1784–1802), Oráčov 15 (1802–1895), Oráčov 23 (narození 1862–1925) a společný svazek Oráčov 11. Starší zápisy jsou ve společném svazku farnosti, před rokem 1726 ve farnosti Čistá. V pramenech se od 17. do 20. století opakují rody Heckl, Köppl, Kandler, Klinger, Neukirchner, Tellisch, Rank, Zimmermann, Urban, Zeiler, Scheubert a Funk.
Co zatím nevíme
| Otevřená otázka | Kde hledat |
|---|---|
| Přepis školní kroniky 1903–1944 (německy, kurentem) | archiv obce Oráčov, ke stažení |
| Rok vzniku mariánského sloupu (1816, nebo 1819) | nápis na soklu, evidenční list NPÚ |
| Josef, nebo Franz Hauner na pomníku | deska pomníku, rakouské seznamy ztrát |
| Cholera 1866 a bouře 1872 | farní a obecní kronika, SOkA |
| Odsun z Klečetného, noví obyvatelé, JZD | SOkA Louny (okres Podbořany do 1960), SOkA Rakovník, Národní archiv |
| Přesné datum připojení k Oráčovu | usnesení ONV a MNV v SOkA Rakovník |
| Císařský otisk stabilního katastru (1841) | Archiv ČÚZK, k. ú. 712060 „Kletscheding“ |
| Další staré fotografie a pohlednice, rub našich pohlednic (vydavatel) | Heimatkreis Podersam-Jechnitz, Heimatbrief Saazerland, muzea v Žatci a Rakovníku |
Máte staré fotografie, pohlednice nebo vzpomínky na Klečetné? Rádi je sem doplníme.